Česky English

Řetěz

Součástka, na kterou se chytá nejvíc špíny a která by se měla čas od času čistit a mazat (hlavně u přehazovaček, torpédoborce vydrží víc). Na otření z nejhoršího stačí hadr, ale ze škvír mezi články se špína musí vyplavit mokrou cestou. V ideálním případě speciálním roztokem nebo technickým benzínem, ale dá se použít třeba i petrolej. Řetěz se před koupáním ani nemusí sundavat, líp to jde přímo na kole. Stačí na to vhodný nízký kelímek naplněný čisticím médiem, starý kartáček na zuby, nějaké hadry nebo papíry na ochranu okolí (dost to cáká) a trocha trpělivosti. Ruční čištění je ale docela pakárna, obrovský kus práce ušetří pračka. To je taková malá plastová nádobka s kartáčky uvnitř, která se nasadí na řetěz, naplní roztokem a pak ji stačí jenom držet a točit šlapkami. Řetěz si kartáčky sám roztočí a po pár průchodech je čistý.

pračka řetězů zevnitř

pračka řetězů v akci

Čisticí roztok se následně musí z řetězu nějak dostat, aby se udělalo místo na nový olej. Zvenčí se otře hadrem, zbytek musíme nechat vyschnout. Benzín vyprchá za chvíli a beze zbytku, petroleji to trvá i několik dní. Suchý řetěz už můžeme normálně namazat. Čím? Obecně platí, že mazivo nemá být moc lepkavé, aby se na řetěz nechytala špína, a musí být natolik řídké, aby zateklo do všech mezer mezi čepy a pouzdra (takže motorový olej ne). Existují speciální oleje na řetězy, v běžné nenáročné praxi stačí i univerzální "olej na kola a šicí stroje" z drogerie. Kupodivu docela dobře funguje i WD-40, který se dá použít zároveň jako čistidlo i mazadlo, jenom v dešti se rychle vyplaví.

Benzín nebo petrolej se dá používat opakovaně. Zbytek z pračky nebo kelímku necháme do druhého dne odstát, špína se usadí na dně a téměř čistý roztok navrchu si můžeme slít do skleničky na příště. S wédéčkem není co řešit, to se většinou beze zbytku vsákne do řetězu.

Jak dlouho řetěz vydrží?

Častá otázka a nejednoznačná odpověď. Jestli chcete, aby vám co nejdéle vydržely pastorky, měňte řetěz dřív, než se stačí moc vytahat a poškodit je (mimochodem, technicky vzato nejde o vytahání článků, ale o opotřebování spojovacích čepů). V jedné příručce jsem viděl doporučený interval 1500 km, při blbnutí v bahně životnost klesá na pár stovek km. Na dobře udržovaném favoritu mi ČZ vydržel 5500 a Shimano UG 2000, na doma dělaném pythonu s ne moc souosými převody mi Shimano HG odchází po necelých 1300 km. Vytahání se dá změřit buď speciální měrkou, nebo obyčejnou šuplérou:

měření řetězu

Pokud naměříte víc než 132,8 mm, je čas na výměnu. Vytahaný řetěz nezapadá do koleček tak hluboko jak by měl, takže se síla od šlapání rozkládá na menší počet zubů, což vede k jejich rychlejšímu omačkání. Na takových zubech pak nový řetěz skáče, takže je potřeba vyměnit i kolečka. Nebo se vrátit ke starému řetězu a jezdit tak dlouho, dokud se úplně nerozpadne, a pak vyměnit sakumprásk celé převodové ústrojí včetně talířů. I to je možnost, jenom nebudete jezdit tak rychle, protože vytahaný řetěz krade nezanedbatelnou část výkonu.

Řetězy na kolech s jedním převodem (torpédo) bývají tlustší a vydrží celé věky. Navíc jsou napnuté mezi dvěma pevnými body, takže nemůžou přeskakovat a i s totálně ožvejkaným pastorkem cítíte nanejvýš chroupání při záběru (jak jsem si vyzkoušel na jedné staré plečce, která měla natočeno určitě hodně přes 10000 km). Existuje dokonce fígl, jak vydržet s jedním řetězem ještě déle: jestli máte talíř i pastorek se sudým počtem zubů, řetěz na ně vždycky vracejte do stejné pozice (vnitřní články na sudých zubech, vnější na lichých). Protože se vnější články protahují víc než vnitřní, omačká se jenom každý druhý zub a zabírat to bude pořád dobře. Zatím to na jednom kole zkouším, ale na výsledky si ještě několik let počkáme.

A ještě jedna poznámka na závěr: řetěz je spotřební zboží. Ať se o něj staráme jak chceme, stejně nevydrží věčně, proto nemá smysl strávit půl života jeho zbytečně důkladnou údržbou ;-).

Reklamy: