Česky English

Jak na výplety

Vyplétání

Poměrně obávaná činnost, ale ve skutečnosti to není tak hrozné, jak to vypadá. Zatím ovládám nejobvyklejší typ výpletu s 36 paprsky a trojitým křížením, tak se ho pokusím popsat.

Začínáme s následující hromadou součástek:

Díry v ráfku nejsou v jedné linii, ale cik-cak:

Do děr blíž k levému kraji patří levá strana výpletu a do pravých pravá, jak jinak.

Díry na přírubách náboje nejsou přímo proti sobě, ale posunuté o půl rozteče. Na tomhle velikánském náboji je to dobře vidět:

Menší náboje mají díry blíž u sebe, ale jejich vzájemná poloha je vždycky stejná. První drát prostrčíme libovolnou dírou směrem zvenčí dovnitř, jak je to vidět na obrázku výše. Stejným způsobem nasadíme zbylých osm drátů na této straně výpletu, v náboji ob díru, na ráfku ob tři:

Na závity můžeme kápnout trošku oleje, zejména u použitých niplů to výrazně usnadňuje šroubování.

Pokračujeme druhou stranou, opět zasouváme dráty zvenku. První zasuneme tak, aby byl hned vedle některého drátu na první straně:

Ostatní instalujeme opět ob díru v náboji a ob tři na ráfku (jedna z těch tří je už obsazená drátem z první strany, ale tím se nenechte zmást). Nakonec dostaneme tohle:

Nyní z prozatímního radiálního výpletu uděláme správný tangenciální. Náboj otočíme tak daleko, jak to půjde. Na kterou stranu? Nejlépe tak, aby se drát vedle díry pro ventilek odklonil od ní:

To proto, aby kolem ventilku zbylo víc místa na pumpičku. Hlavně u menších kol to může být dost zásadní problém.

No, a teď začíná ta nejzábavnější část - křížení. Do příruby náboje zasuneme další drát, ale tentokrát zevnitř ven. Zvedneme do svislé polohy a otáčíme proti směru ostatních drátů: přes jeden, přes druhý, provlékneme ho pod třetím, za ním vynecháme jednu dírku a jsme doma:

Křížení pod třetím drátem není jen tak, ten křížený drát je potřeba trochu ohnout, aby prošel pod ráfkem. Ale opatrně, jenom propružit jako luk, ne aby zůstal ohnutý! (Nedávno jsem kvůli výměně středu rozebral jedno zánovní kolo koupené v už zapleteném stavu a nestačil jsem se divit, do jakých kudrlinek se dráty po povolení zkroutily. Zdá se, že soudruzi z ČLDR moc vyplétat neumějí.)

Úplně stejným způsobem postupujeme kolem celého kola, dokud nemáme celou jednu stranu hotovou:

Teď to samé na druhé straně. Drát zasunout zevnitř ven, přes jeden, přes druhý, pod třetím, vynechat dírku (tentokrát obsazenou drátem na druhé straně) a zašroubovat:

A tak pořád dokola, dokud nám nedojdou dráty, díry a niple (ideálně vše ve stejném okamžiku). Tím máme výplet hotový - brnkačka, ne? Zbývá nám ta obtížnější část:

Centrování

Začneme srovnáním niplů do nějaké výchozí polohy, třeba hranou přesně na konec závitu, dnem drážky přesně na čelo drátu a podobně - u všech stejně a tak, aby se dráty zatím jenom lehce napnuly. Tohle je okamžik pravdy - jestli zjistíme, že nám špičky drátů lezou skrz niple na druhou stranu nebo že naopak drží sotva na pár závitech, nezbývá než kolo zase rozebrat, zajít do cykloservisu a dráty vyměnit za kratší nebo delší (je dobrý nápad si před rozebráním přesně změřit, o kolik je potřebujeme prodloužit nebo zkrátit).

Nyní kolo upneme do rámu, přesně tak, jak ho tam chceme ve finální podobě mít (jasně, existují i speciální centrovací stolice, ale ty obvykle mívají jenom profíci a ti tohle asi nečtou). Teoreticky by nemělo být tak křivé, aby se nemohlo točit, takže si s ním zatočíme, pokocháme se krásnou osmou a začneme dotahovat.

Nejdřív rovnoměrně dotahujeme všechny dráty - o jednu otočku, o půl a podobně. Zároveň kontrolujeme napětí drátů a snažíme se, aby bylo na všech stejné. Tenzometry nepotřebujeme, stačí brnknout a podle výšky tónu postupně celé kolo naladíme na jednu notu (správnou výšku vyzkoušíme na nějakém vzorovém hotovém kole). Pozor, že zadní kola bývají kvůli širokým sadám pastorků asymetrická, takže pravá strana vyjde o něco napnutější.

Teď tedy máme dráty víceméně stejně dlouhé a na stejném provozním napětí, ale ráfek pořád hází. Přichází ta největší piplačka. Nejdřív nahrubo srovnáme házení v axiálním směru, protože to jde líp. Jak? Těsně vedle ráfku přiložíme prst (nebo nějaký vhodný předmět, třeba plastovou montpáku) opřený o rám, kolem zatočíme a hned cítíme, kde jsou jaké hrby. Dráty v příslušném místě na střídačku povolíme a dotáhneme, tím se ráfek posune do strany. Prst přikládáme střídavě z levé a pravé strany, abychom si ráfek "neodstrkali" moc daleko jedním směrem. Potom srovnáme radiální směr. Ten je pracnější, protože zatímco na axiální stačí relativně malé pootočení několika niplů, na radiální to může být třeba i několik celých otáček. Dotahujeme nebo povolujeme tentokrát souhlasně. Prst přikládáme střídavě z vnější a vnitřní strany ráfku, tím postupně odstraníme jak boule, tak prohlubně. Samozřejmě, kolik toho někde utáhneme, tolik toho musíme někde jinde povolit, aby se zachovalo rovnoměrné napětí a kolo nám neprasklo.

Takhle střídáme rovnání v axiálním směru, rovnání v radiálním směru a ladění rovnoměrného napětí tak dlouho, dokud nejsme s kruhovitostí kola spokojeni. Perfekcionisti jako já zredukují házení pod jeden milimetr, méně nároční si vystačí se dvěma. Čím širší pneumatiky, tím větší tolerance, na druhou stranu jízda na šišatých elipsách není příliš pohodlná ani bezpečná.

Výpočet délky paprsků

schéma značení

Na obrázku napravo je naznačen průřez kolem. Použité značení:

K určení délky drátů nám stačí jednoduchá geometrie a kosinová a Pythagorova věta. Pro ušetření ručního počítání si to můžete naťukat do téhle kalkulačky (místo případných desetinných čárek používejte tečky):

Kalkulačka potřebuje Javascript, který máte buď zakázaný, nebo ho váš prohlížeč nezvládá.
d = mm, D = mm, v = mm, k = , n = , výsledek = mm

Rozměry můžou být i v jiných jednotkách než v milimetrech, podstatné je, aby byly u všech políček stejné. Vypočítané číslo je teoretická vzdálenost od středu díry na náboji po vnitřní stranu ráfku.

Kalkulačka je psaná v javascriptu, takže běží i bez připojení k internetu, stačí si stránku uložit do počítače. Nebo jestli dáváte přednost excelovským tabulkám, tady ji máte.

 

Reklamy: